Výroba našeho piva
Ležák st. Pavla je tradiční české pivo pyšnící se charakteristickou lahodnou chutí. Jeho plnost, hořkost a říz se snoubí v harmonickém celku, přičemž z každého doušku Starokladenského piva na Vás dýchne duch doby, kdy se vše připravovalo poctivě, především však s láskou, péčí a v neposlední řadě s důrazem na odkaz i pro další generace.
Zrání Starokladenského piva není urychlováno, trvá 35 dní – tedy právě tak dlouho, jak má, aby bylo dosaženo nejlepšího propojení chutí.
Starokladenský pivovar na konci výrobního procesu neředí pivo vodou. Na rozdíl od jiných pivovarů, které v dnešní době stále častěji používají tzv. HGB technologii, jenž spočívá v uvaření silnějšího piva a jeho následného zředění na požadovanou stupňovitost. Proto je Starokladenská desítka opravdovou desítkou (10,8%) a ležák st. Pavla opravdovou dvanáctkou (12,8%).
Výroba Starokladenského piva:
Při výrobě Starokladenského piva používáme výhradně české suroviny, žádné chemické konzervanty či syntetické přísady nepoužíváme, neboť jsme přesvedčení , že tyto náhražky do tradičního českého moku rozhodně nepatří.
1. Příjem sladu: slad se doveze do pivovaru, kde se nechá zhruba měsíc odležet, kde se poté před samotným vařením rozemele na tzv. sladovou tluč.
2. Vystírání: probíhá ve varně ve vystírací kádi, kde se do procesu dává druhá surovina pro výrobu piva, voda. Proces vystírání tedy míchání sladu s vodou probíhá při teplotě
okolo 50° C.
3. Scezování: po rmutování se celé dílo přečerpalo do scezovací
kádě a probíhá vlastní filtrace, tedy oddělení sladiny od mláta.
4. Chmelovar: filtrovaná čirá sladina přichází do mladinové pánve do varného procesu vstupuje další surovina – chmel.
Povaření sladiny s chmelem po dobu 120 minut
přechází ušlechtilé hořké látky do sladiny a vzniká mladina.
5. Chlazení: horká mladina se nechá ustát, poté se přefiltruje a zchladí přes průtokový chladič na zákvasnou teplotu a zakvasí
se ušlechtilými kvasnicemi. Při kvašení dochází k přeměně
zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Hlavní kvašení probíhá v rozmezí 7 – 14 dní.
6. Kvašení: po prokvašení se mladé pivo přečerpá do sudů a nechá se v ležáckém sklepě při
teplotě 2° C ležet asi 30 – 60 dnů.
Trocha historie:
Historie kladenského pivovarnictví sahá až do roku 1631, kdy dal Florián Jetřich ze Žďáru městečku Kladnu povolení, že obec smí vařit v panském pivovaru tři várky piva a ty čepovat v obecní hospodě. Výtěžek z prodeje měl sloužit na obecní potřeby, speciálně na opravu radnice a opevnění městečka.
Kladenský pivovar se ve své historii několikrát stěhoval. Ten původní zřejmě stál u takzvané Hořejší tvrze, a když byla ve druhé polovině přestavěna na renesanční zámek, stěhoval se pivovar do Dolní tvrze nedaleko náměstí. Tam se pivo vařilo až do roku 1858, kdy břevnovští benediktini otevřeli v Kročehlavech nový moderní pivovar. Ani ne po sto letech se na konci 40. let 20. století v Kladně přestalo pivo vařit a pivovarské budovy obsadily nejrůznější provozovny včetně galvanizovny, která nasytila zemi pod pivovarem takovým množstvím chemikálií, že ve výrobě zlatavého moku v daných prostorách nebylo možné pokračovat.
To se změnilo až v roce 2009 založením Starokladenského pivovaru v prostorách pivnice U Kozlíků a navázáním na bezmála pětisetletou tradici vaření piva na kladensku. Právě patriotismus místních obyvatel, byl jedním z hlavních aspektů při pokusu o znovuvskřísení zašlé slávy Starokladenského piva, které se vyrábí z výhradně českých surovin, bez jakýchkoliv chemických konzervantů, či syntetických přísad. Bylo na čase, aby se v kraji českém pivo opět začalo vařit pivo tradičním způsobem, s láskou, poctivostí a péčí, neboť těchto kvalit se nám z řad masových pivovarů již po dlouhá léta nedostává.
Doufejme proto, že se Starokladenskému pivovaru podaří navázat na odkaz sládka Otakara Zachara, a přispět tím k věhlasu našeho města u nás i ve světě.
Dej bůh štěstí…